Dne 6. října 2025 se žáci se zájmem o fyziku (celkem 26 dětí) zúčastnili exkurze do Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně. Pod vedením učitelů Miky a Plíška navštívili šest stanovišť, která jim přiblížila svět moderní vědy a špičkového výzkumu.

1. Magnetická rezonance – 9,4 Tesla
První zastávka nás ohromila. Viděli jsme obrovský přístroj pro magnetickou rezonanci s magnetickým polem o síle 9,4 tesla. Dozvěděli jsme se, jak vědci pomocí tohoto zařízení zkoumají biologické vzorky (zvířátka) a jak lze odhalit rozdíl třeba mezi Colou a Colou Light nebo mezi pivem a nealko pivem.

2. Tekutý dusík – nejlepší stanoviště
Největší úspěch měly pokusy s tekutým dusíkem. Mohli jsme si ponořit ruku do dusíku, viděli jsme levitující supravodičový parník a také výbuch při rozpínání dusíku. Bylo to fascinující i trochu napínavé!

3. Vysokofrekvenční EKG
Dalším zastavením bylo vysokofrekvenční EKG, které vzniklo právě v brněnském ústavu a má velký úspěch po celém světě. Pomáhá lékařům sledovat činnost srdce s neuvěřitelnou přesností.

4. Optika a lasery
Na stanovišti věnovaném optice jsme se dozvěděli, že laserový paprsek dopadající na polopropustné zrcadlo umožňuje detekci gravitačních vln. Ukázka sestřelení balonu laserem“ nebo změnit cihlu na sklo“, ohromila všechny účastníky.

5. Elektronová svářečka
Tady nás čekalo milé překvapení – elektronovou svářečku obsluhoval bývalý absolvent naší školy a hrdě se k nám hlásil. Viděli jsme svařování i gravírování pomocí elektronového paprsku. Na památku jsme si odnesli železnou destičku s vygravírovanou fotografií naší skupiny.

6. Elektronový mikroskop
Na závěr jsme nahlédli do elektronového mikroskopu a sledovali, jak vypadá vnitřní strana vajíčka při obrovském zvětšení. To jsme opravdu nečekali – vypadalo to jako mimozemská krajina!

Závěrem
Exkurze do Ústavu přístrojové techniky byla plná překvapení, vědeckých objevů i zábavných pokusů.
Všichni jsme odcházeli nadšení a plní dojmů.
Děkujeme vědcům z AV ČR za jejich ochotu a zajímavý výklad – a kdo ví, možná se sem někdo z nás jednou vrátí jako budoucí vědec!

Mgr. Ivo Mika

V uplynulých hodinách badatelské fyziky si žáci vyzkoušeli návrh a výrobu jednoduchého katapultu. Práce zahrnovala měření úhlů, délky ramene, volbu materiálu a zaznamenávání doletu projektilů. Projekt rozvíjel týmovou spolupráci, technické myšlení a schopnost vyvozovat závěry z naměřených dat.

Delší listopadové večery lákají k tvůrčím činnostem, a tak se 4. 11. sešli rodiče s dětmi ze 6.B ve škole při výrobě podzimní květinové vazby. Všichni odcházeli domů s košíčky plnými květin a s příjemným pocitem ze společně stráveného kreativního podvečera.

I.Pisková Dvořáková

Děti si vyzkoušely praktickou ochranu přírody. 

Poslední dny před podzimními prázdninami se žáci 4.C a 6. ročníků prakticky zapojili do péče o přírodu na chráněném území (dále CHÚ). Akce proběhla v přírodní rezervaci Kamenný vrch. Lokalita je unikátní díky jedné z největších populací koniklece velkokvětého na světě. Aby zde mohla tato silně ohrožená rostlina růst, potřebuje speciální podmínky, které vyžadují zásah člověka. Děti se do této péče o území zapojily pod vedením lektorů z Rezekvítku (organizace zabývající se environmentální výchovou) v rámci programu Děti pečují o přírodu. 

Co jsme zažili? 
Děti se na Kamenném vrchu dozvěděly, jak se mají chovat na tomto CHÚ, podle čeho poznají, že vstupují do CHÚ, co se zde chrání a proč. Nechyběly ani ukázky živočichů a rostlin, které zde žijí nebo aktuálně kvetou. Zjistily, jaký význam má lidská péče a proč je nutná. Zahrály si hry na téma význam chráněných území nebo vliv sukcese na život na CHÚ. Seznámily se s tím, jak se toto území proměňovalo za posledních 200 let. Vyzkoušely si stříhání a prořezávání náletových nebo nepůvodních dřevin. Trénovaly tak manuální dovednosti při práci s nástroji a pochopily důležitost rozpoznat konkrétní druhy rostlin. 

Počasí nám krásně vyšlo. Děti byly z akce nadšené – jak z her, tak z odvedené práce. Dokonce se zajímaly i o další možnosti, jak se do péče o CHÚ zapojit. Práce je prostě nadchla. 

A co dál?  

Na jaře se sem vrátíme, abychom zjistili, jak to vypadá, když kvetou tisíce konikleců velkokvětých. 

P. Poláčková, M. Máčalová

Letošní deváťáci mají v hodinách chemie novinku – občasné tandemové vyučování. První takové hodiny proběhly už v září, kdy si žáci zopakovali učivo z osmého ročníku netradiční formou – při pohybu a na čerstvém vzduchu.

V říjnu pak využili přítomnosti dvou paní učitelek, které jim pomohly s pochopením a procvičováním názvosloví kyselin.

A protože se přiblížil Halloween, nechyběla ani tematická část výuky – halloweenské pokusy.

Žáci si vyzkoušeli psaní a odhalování tajného písma, „oživili“ už namodralé ruce či pozorovali růst „hřbitovního kvítí“ ve sklenici. Všechny pokusy se tematicky týkaly neutralizace, pH a solí.

Podívejte se na fotografie, které vám napoví, jak zábavná a zároveň poučná může být chemie v halloweenském duchu.

Máčalová a Poláčková

Naše škola se letos pustila do opravdu zajímavého pozorování. Díky panu učiteli přírodopisu M. Marvánovi jsme měli možnost sledovat vývoj Martináče pajasanového, velkého nočního motýla.

Pozorování neprobíhalo jen na druhém stupni – zapojili se i naši prvňáčci. Ve třídě Kořínků 1.A jsme tři housenky společně krmili listy šeříku, pečlivě o ně pečovali a sledovali, jak se pomalu zakuklují. Každý den jsme se těšili, jestli se už něco nezměnilo. A po přibližně měsíci přišlo velké překvapení – z kukel se nám přímo před očima vylíhli tři motýli, dva samečci a jedna samička.

Protože samečci létají pouze v noci, přes den odpočívali na větvích, ale v noci jsme jim dopřáli volnost. Každé ráno jsme pak s napětím hledali, kam se naši „noční návštěvníci“ ukryli. Po čtrnácti dnech jejich krátký, ale krásný život skončil. Na památku po sobě však zanechali vajíčka, a tak se už teď těšíme na nový cyklus života.

Na druhém stupni se žáci pustili ještě hlouběji do bádání – zkoumali housenky i šupinky křídel pod stereomikroskopem, kreslili pozorování a vše si zaznamenávali.

Celý projekt nás naučil, jak fascinující může být i obyčejný kousek přírody, když mu věnujeme čas a pozornost. A hlavně – že věda nemusí být jen pro velké, ale že i prvňáčci se mohou stát opravdovými badateli.

Na tomto odkazu se můžete podívat na krátké video Martináčů pajasanových.

G. Pecho a M. Marván

Naše třída 7.A se zúčastnila programu Survivor – Tajemství posledního vlka, který byl zaměřen na rozvoj spolupráce, komunikace a týmového ducha.

Během aktivit jsme se učili rozdělávat oheň pomocí křesadla, stavět přístřešky, řešit společně různé úkoly, hodně jsme běhali a zažili i večerní tajemnou hru. Každý večer byl uzavřen kruhem, kde jsme chválili sebe i ostatní, co se komu během dne podařilo.

Během aktivit vyvstalo mnoho problémů, které se mohly pojmenovat a následně s nimi pracovat. Program nás zase o kus sblížil, ukázal nám naše silné stránky, ale i ty slabé, na kterých chceme pracovat.

Heslo programu: "Nejsilnější není ten, kdo běží sám. Nejsilnější je ten, kdo neopustí smečku, když přijde noc."

M. Marván