Světlo svíček nás provází celým listopadem. Na závěr měsíce jsme si naplánovali společný program s úkoly. Tím nejkrásnějším bylo napsat na plamen dobra naše pěkné vlastnosti. Odpoledne jsme si moc užili.

J. Šmedková

Základní škola Holzova hostila další ročník soutěže první pomoci „O dortové srdce pana ředitele“

Na základní škole Holzova proběhl další ročník soutěže první pomoci, zaměřený na praktické prověření znalostí žáků devátých tříd v reálných situacích. Tentokrát byla stanoviště rozmístěna v budově školy a simulace probíhaly v jednotlivých místnostech za zavřenými dveřmi, čímž se akce ještě více přiblížila reálnému prostředí a událostem, které mohou ve škole nastat.

Účastníci tak museli zvládnout například infarkt paní uklízečky v blízkosti chlapeckých toalet, zlomeninu ruky způsobenou pádem na schodech, popáleninu v cvičné kuchyňce, úraz elektrickým proudem po manipulaci s nechráněnou zásuvkou nebo ošetření školníka po pádu ze žebříku. Na každém stanovišti čekali figuranti, kteří svou úlohu zraněných sehráli velmi realisticky a naprosto skvěle.

„Byla jsem trochu nervózní, ale věděla jsem, co dělat. Na našem stanovišti byla simulace úrazu elektrickým proudem, což bylo dost náročné, protože jsme museli rychle reagovat,“ říká zúčastněná žákyně. „Pomohlo mi, že jsme tyhle situace podrobně probírali v hodinách přírodopisu.

Praktický nácvik první pomoci je velmi důležitý, je potřeba zvládnout nejen techniku první pomoci, ale také umět zachovat klid a poskytnout psychickou podporu. Žáci si musí uvědomit, že jejich role je nejen o poskytnutí fyzické pomoci, ale také o tom, že dokáží zraněného uklidnit a správně přivolat profesionální pomoc.

Soutěž také kladla důraz na spolupráci a vzájemnou podporu mezi žáky. V týmech museli rychle komunikovat a rozdělit si úkoly, což přispělo k lepší efektivitě při simulovaných záchranných situacích.

„Bylo skvělé, že jsme mohli pomoci jako figuranti. Soutěžící se museli vypořádat s naším ‚zraněním‘, někdy jsme záměrně trochu přehrávali, abychom situaci co nejvíce přiblížili realitě,“ popisuje jeden z figurantů, který figuroval na stanovišti s popáleninou.

Celý tým učitelů, figurantů i organizátorů ocenil, jak pečlivě a zodpovědně všichni zúčastnění k soutěži přistoupili. Jsme na naše deváťáky pyšní. Vidíme, že pravidelný nácvik první pomoci má smysl, a je úžasné sledovat, jak naši žáci dokáží zvládnout tak stresové situace s přehledem.

Soutěž na ZŠ Holzova tak opět ukázala, jak důležité je být připraven na reálné krizové situace, a všem zúčastněným dodala cenné zkušenosti, které se jim mohou jednou hodit i v běžném životě.

Napsala Mgr. Petra Vlková

Pátek 1. listopadu ovládl Holzovu Halloween. Děti se mohly zapojit do plnění úkolů v halloweenském kvízu a vyfotit se v halloweenském fotokoutku. Vítězi v kvízu se staly třídy 4.A, 4.C a 6.A, které získaly sladkou odměnu.

Proč se 28. října slaví státní svátek? Na tuto otázku by vám mohli odpovědět žáci 3.A, kteří se v týdnu počínaje 21. říjnem stali odborníky na prvorepublikové období. 

Výuka probíhala z části v přírodě, kde žáci během různých aktivit měli za úkol zjistit nejdůležitější informace o vzniku Československa. Dále si i metodou skládankového učení mohli vyzkoušet roli učitele a experta na dané téma. Následně za pomoci knih, tabletů či QR kódů jednotlivě nasbírali znalosti, se kterými se  podělili s ostatními členy svých týmu. Zúročili je pak v závěrečném projektu, kterým byl tematický plakát. Každé dítě mělo v týmu vlastní roli – vedoucí, zapisovatel, pomocník, hlídač, mluvčí nebo grafik. Byla nutná vzájemná spolupráce a komunikace. Součástí plakátu byl například kvíz, životabáseň, kresba vlajky i jiných státních symbolů, mapy či fiktivní země, kterou si děti měly vymyslet. 

Na závěr žáci svůj projekt prezentovali před ostatními spolužáky. Poté vzplála debata, během které měli možnost zhodnotit nejen finální projekt, ale i společnou spolupráci a práci v týmu. 

G. Pecho

Den stromů jsme v družině oslavili soutěžním odpolednem. Poznávali jsme stopy zvířat, hledali stejné veverky, počítali stromy a spoustu dalšího. Moc jsme si to na naší zahradě užili.

J. Šmedková